Skok na obsah
[CNW:Counter] TOPlist

Komentáře k příspěvku
Proč letečtí konstruktéři neradi létají?


[ 1 ] Vložil: sweet – 12.11.2006 22:30

Já osobně mám rád pevnou půdu pod nohama.

[ 2 ] Vložil: Andrej – 13.11.2006 11:24

<offtopic>som rad ze je na techblogu novy clanok</offtopic>

[ 3 ] Vložil: Jirka Cech – [ WWW ] – 13.11.2006 16:23

[2] ja jsem taky moc rad, ze techblog obzivnul. Snad to vydrzi.

[ 4 ] Vložil: Peta – 13.11.2006 16:30

ja už sem myslel že funguje jen jako archiv...

I když toto téma nijak nesleduji a momentálně nemám moc času nazbyt, četl jsem přímo horlivě! :-) Supr článek a doufám, že bude pořád, co číst (samozřejmě myslím tady).

[ 5 ] Vložil: aldin – 13.11.2006 19:11

take jsem rad, ze to tu zase obzivlo

[ 6 ] Vložil: Sadja – 14.11.2006 13:52

Taky jsem si nový článek strašně rád přečetl. Jen tak dál a více článků. Nechci si tady přečíst nový článek po půl roce.

[ 7 ] Vložil: Indian – [ WWW ] – 15.11.2006 15:54

Jj taky jsem přímo hltal, podobných článků je jak šafránu. Zajímalo by mne jak je to s tím prohýbaním křídel, taky jsem o tom slyšel.

[ 8 ] Vložil: Prcek – 16.11.2006 0:38

Prosimte kde jsi prisel na ten vyraz "kvuli toho"? :-). Zasadne se rika "kvuli tomu" - jinak jsem to jeste neslysel, az ted od tebe...

[ 9 ] Vložil: Erix – 17.11.2006 10:52

Huraaa, dalsi clanek! :-) Mozna jsi mohl pridat nejakej obrazek z lamacich zkousek dopravnich letadel. To by pak lidi koukali, kam az jdou kridla ohnout :-)

Tak aspon video z lamacich zkousek Boeingu 777.

[ 10 ] Vložil: Erix – 17.11.2006 10:53
[ 11 ] Vložil: palo – 29.11.2006 22:26

prijemny clanok, skoda ze ich nieje viac

[ 12 ] Vložil: veetek – 27.12.2006 0:25

diky za fajn clanek... clovek uz po te dobe ani nedoufal ;-)

[ 13 ] Vložil: _Teddy_ – 28.12.2006 16:56

Pracoval som 6 rokov vo firme ktora vyrabala niektore kriticke komponenty pre civilne dopravne lietadla, konkretne ja som robil tie pevnostne vypocty co sa spominaju v clanku. A do bodky suhlasim, ze lepsie je nevediet nic o tom, ako sa lietadlo projektuje! Lebo odkedy som nazrel "pod poklicku", citim sa pri lietani akosi "neisto"... :-)

[ 14 ] Vložil: Oskar – 29.12.2006 9:07

Ako konštruktér súhlasím s napísaným. Ešte treba dodať, že čím komplikovanejšie dielo, stroj, eroplán, most, tower....tým horší spánok jeho autora. Výpočty sú jedna vec a prekvapenia v praxi dalšia.

[ 15 ] Vložil: B0B0 – 29.12.2006 10:10

Bezpecnost leteckej dopravy sa myslim pocita dost podobne ako automobilovej dopravy. Lenze.

Treba zobrat do uvahy, ze auto sa po cely cas pohybuje v priestore, v ktorom moze dojst k nehode. Treba zobrat do uvahy, aka je hustota aut na ceste, technicky stav aut, nie kazdy sofer je skutocne sofer, nie kazdy absolvuje pravidelne prehliadky a tak podobne. O alkohole a fete ani nehovorim.

Naproti tomu je lietadlo vacsinu svojho casu v relativnom bezpeci nad oblakmi. Zrazit sa s inym lietadlom je skor neuveritelne "stastie" a tak jedine porovnatelne riziko, ake maju auta, vznika pri starte a pristavani. Takze keby sa okresala statistika bezpecnej letovej dopravy len na pristavanie a starty, percenta bezpecnosti leteckej a autodopravy by isli blizsie k sebe.

Ako vravia klasici, nie je problem lietat, problem je pristat a prezit to.

[ 16 ] Vložil: gripen – 29.12.2006 15:12

a nielen v konstrukcii,ale aj v navrhovani napr.letovych postupov...Inac ludia nevedia ocenit to,ze je kridlo "flexibilnejsie" a preto sa boja...

[ 17 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 31.12.2006 11:44

[13] To mi připomnělo, že kamarád studující materiálové inženýrství mi vykládal, že na jeho ústavu zkoumali ulomenou páku řízení výškovky ultralehkého letadla. Zjistili, že jeden svar byl proveden mírně řečeno nedbale - neočištěné plochy, rez, neprovařený, a tak o tom informovali výrobce. Ten prohlásil, že to není možné, že se museli splést. Vyžádali si nový nepoškozený kus na vyzkoušení. K překvapení všech zkouška dopadla úplně stejně.

[14] Je to tak, ale pečlivou prací se riziko dá omezit. Pokud nejsou nějaké extrémní tlaky na dokončení v nereálném termínu či škrty ve financování. Postavil bych proti sobě zřícení terminálu na letišti Charles de Gaulle v Paříži a zkoušku křídla Boeingu 777 odkazovanou v [10]. Tam došlo k porušení v naprosto ideálním momentu - s ohledem na výpočty. O 4 procentní body nad požadovanou hodnotou, na obou křídlech zároveň, i když na různých místech.

[15] Máš pravdu, určitě vzlet a přistání jsou mnohem rizikovější, než let samotný. Jiní klasici zase praví: Vzlétnout můžeš, přistát musíš.

[16] Nás učí, že konstrukce letounu by měla být co nejtužší (ideálně), ale flexibilita má také své výhody.

[ 18 ] Vložil: Mirek – [ WWW ] – 2.1.2008 23:50

No, vždy mne dostanou řeči typu, kdybyste tak věděli, jak se dělá to či ono, tak byste to nepoužívali (nejedli). Nemohu si pomoci, ale cítím za nimi autorovu skrytou potřebu udělat ze sebe zajímavého na konto svého členství v nějaké výběrové skupině informovaných.

U Cometu si hranatými okénky vyrobili učebnicový případ koncentrace napětí na konstrukčním vrubu. Konstruktérům by to asi prošlo, kdyby se nejednalo o tlakové těleso (přetlakovanou kabinu) a cyklické namáhání materiálu, kde rozhodující nebyla pak pevnost statická, ale únavová.

Pružné křídlo funguje za letu v turbulenci jako pérování auta. K tomu přistupuje ale problém aeroelastický - zjednošeně jde o poměr v tuhosti ohybové a krutové, který je rozhodující pro hodnotu kritické rychlosti fluteru - to je rychlost, kdy se křídlo nekontrolovaně rozkmitá a v důsledku netlumeného kmitání utrhne. Hraje zde roli také rozložení hmot a vlastní hmotnost křídla. Hodně pomáhá umístit motory co nejvíce před osu krutu křídla. Proto je moderní doprváky mají vystrčené na pylonech před a dolů (to zas kvůli údržbě atd.) Potom se ovšem zas musí křídlo udělat ohybově tuhé, aby při pojíždění po zemi nedrhly motory o zem. Je to prostě věc sladění spousty protichůdných požadavků.

[ 19 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 3.1.2008 0:04

[18] Děkuji za doplnění.

K prvnímu odstavci - samozřejmě, máte naprostou pravdu, tato potřeba ovšem není skrytá.

Pokud znáte další zajímavé pikantnosti, velice rád je uveřejním.

[ 20 ] Vložil: Mirek – [ WWW ] – 3.1.2008 8:20

Pikantnosti? :o) Myslíte mou narážku na skryté potřeby, nebo zjednodušeně podaná technická fakta? :o)

[ 21 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 3.1.2008 10:56

[20] Myslím zjednodušeně podaná technická fakta a to ještě podaná tím způsobem, že svou, do jisté míry, skandálností zaujmou širokou veřejnost. :-)

[ 22 ] Vložil: Mirek – [ WWW ] – 3.1.2008 12:34

Aha :o)

No jo, skandální jsou, v dnešním světě formovaném TV Nova, asi všechny prosté technické pravdy ... počínaje Newtonovými zákony :o)))

Ne, vážně, na místě je otázka, do jaké míry se dá skandalizovat a zjednodušovat (ano, tudy cesta vede v rámci "osvěty"), aby lidé v dané věci málo vzdělaní nezískali zkreslené představy. Vyžaduje to trochu sádla navíc, tak až bude dost času, něco Vám se napíšu, platí? :o)

[ 23 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 3.1.2008 13:04

[22] Budu velice rád. Moc děkuji.

[ 24 ] Vložil: Martin – 17.2.2009 13:49

Snad jen malou poznámku - doplnění. Konstruktéři nikdy nepovažovali u letadel zatížení za statické. Dynamickým namáháním se zabýval již pan Wohler v 19. století. A od těch dob do kontrukcí prvních letadel nějaký čas uplynul. Ovšem zjednodušeně se pro pracné ruční výpočty uvažoval pro dynamické zatížení několika násobek zatížení statického. Mimochodem, umí si dnes ještě někdo představit jako jedinou pomůcku pro výpočet letadla (či jiného stroje) logaritmické pravítko a tabulky?!

[ 25 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 17.2.2009 15:36

[24] Díky za doplnění. Rozhodně máte pravdu v tom, že se bezpečnost konstrukce zajišťovala použitím vyšších násobků/koeficientů bezpečnosti. Ale stále se jednalo o uvažování statického zatěžování, které nepostihne třeba flatter (periodické kroucení křídla při vysokých rychlostech) nebo buffeting (dynamické zatížení vyvozené zejména víry, překládá se jako třepání).

Dynamickým zatížením jsem myslel zatížení působící na konstrukci samotnou a jak je definováno a ne ohled na životnost materiálů (jak zmiňujete Wöhlera, který se zabýval únavou materiálů).

A rozhodně ano, nedokážu si představit nepoužívání počítače, kalkulačky a podobných vymožeností a přitom velké složité letouny jako Boeing 747, 737 byly navrženy jen s velmi malým příspěvkem výpočetní techniky a létají, byť v modifikovaných verzích, dodnes.

[ 26 ] Vložil: ReileRoureTic – [ WWW ] – 11.6.2011 14:07

velmi zaujimavy, vdaka


Přidání komentáře

Identifikace autora

Váš komentář

Nepoužívejte HTML značky, jen čistý text. URL začínající http:// nebo ftp:// budou zobrazeny jako odkazy. Odkaz na předchozí přidaný komentář vytvoříte tak, že do hranantých závore uzavřete jeho číslo - např. [3] vytvoří odkaz na třetí komentář.

Sledujte aktuální komentáře ve všech rubrikách pomocí RSS
Přímý link RSS 0.91 nezkrácené komentáře

Weblog pro ty, které zajímá věda a technika.