Techblog - Ostatní věda

Audio a video přednášky – jednoduché učení!

Od té doby, co jsem začal pracovat, se učení a rozšiřování přehledu se stalo obtížnější. Sledování video přednášek mi přineslo mnoho zajímavých vědomostí. A je to tak jednoduché. Jen se posadím před televizi, dívám se a vzdělávám se.

Profesionálně vytvořené kurzy

Výborné audio a video přednášky
Credit: The Teaching Company

Nejlepší možností je dívat se na profesionálně vytvořené kurzy, které jsou přizpůsobené lidem, jako já, kteří se chtějí jednoduše naučit něco extra a v ideálním případě to "něco" pochopit už při sledování přednášky bez nutnosti věnovat učení extra čas. To znamená, že přednášky se jednomu tématu věnují do podrobna, vysvětlují od základů a někdy nejdou příliš do hloubky. To je na škodu, pokud už o tom tématu něco víte. Nicméně pro témata, která neznáte je to ideální. Můj nejoblíbenější kurz byl o neurobiologii, o které jsem nevěděl absolutně nic a kurz mě naučil základy. Není to nic, co by mi pomohlo dostat se na medicínu, ale aspoň jsem se naučil základní pojmy.

Obecně kurzy The Teaching Company jsou výborné. Jsou vedeny kvalitními profesory, kteří jsou experti v dané oblasti a ještě navíc umí učit. Každý kurz má obvykle 24 lekcí a každá trvá půl hodiny, rozsáhlejší témata mají i více lekcí. Půl hodinová délka se mi zdá ideální, protože se bez problému dokážu plně soustředit, a když chci více, tak prostě jen pokračuji v dívání. Kurzy jsou také většinou k dispozici v audio podobě, takže můžete poslouchat a učit se cestou do práce i z práce. Já naštěstí netrávím půl dne dojížděním, tak využívám většinou video přednášky. Video má v porovnání s audiem výhodu v tom, že mi pomáhá se více soustředit. Učení je tedy efektivnější.

Nevýhodou tohoto typu kurzů je, že jsou poněkud drahé a jsou v angličtině. Kvalita ovšem stojí za to.

Přednášky na internetu

Výsledky dotazu: "general theory of relativity lectures" na Google Video

Pokud se vám nákup profesionálních kurzů nezamlouvá, je tady Google Video. Když zadáte do vyhledávání "lectures" a příslušné téma jako "lectures physics" objevíte spoustu přednášek. Vyhledávání přednášek v češtině také něco najde, ale zdaleka ne tak mnoho a rozsah témat je omezený. Další nevýhodou je, že přednášky nejsou cíleny na někoho, kdo se chce dívat a zároveň učit, obvykle jsou to záznamy vysokoškolských přednášek, které jsou obtížněji stravitelné.

Se učit, se učit, se učit

Nepřetržité vzdělávání je nutností, ať už pracujete v jakémkoliv oboru. Rozšiřování obzorů i v oblastech, o kterých jsem nic nevěděl, mi přineslo mnoho užitečného a určitě v tom budu pokračovat. Trénink mozku je náročný a dlouhotrvající proces. Když se mu budu věnovat každý den trochu, věřím že výsledky v podobě dobrého přehledu a lepšího porozumění světa se dostaví. Ale někdy je třeba odstoupit od video přednášek a přistoupit ke knihám a dalším tištěným publikacím, které stále jako jediné zachycují skutečnou hloubku současné vědy a lidského poznání.

NewScientist: stojí za to?

Od té doby, co jsem se začal vážně zajímat o vědu a techniku, jsem hleděl k týdeníku NewScientist jako k tomu nejlepšímu, co si mohu na populární úrovni přečíst. Před pár týdny jsem se stal jeho předplatitelem. Byla má očekávání naplněna?

Nejlepší populárně-vědecký magazín

Titulní stránky NewScientistu mají obvykle nápadité obrázky

Ano, má očekávání byla naplněna. Časopis obsahuje mnoho zajímavostí ze všech oblastí vědy a techniky, jde přiměřeně do hloubky a články jsou čtivé. Tady bych mohl skončit a doporučit vám, ať si předplatné také obstaráte. Nicméně zkusím být trochu více specifický.

Mé prvotní očekávání bylo, že články půjdou o něco více do hloubky. Nějak jsem měl v hlavě, že NewScientist je určen vědcům, kteří si chtějí udržet přehled v dalších oborech. Také když jsem NewScientist četl během studia v univerzitní knihovně, připadal mi více vědecký. Ale zřejmě to bylo způsobeno horší znalostí angličtiny. Je to časopis pro širší veřejnost, ovšem zdaleka ne tak širokou jako 21. století. Některé články jsou vyloženě napsány proto, aby záměrně vytvořily mírnou provokaci (obvykle článek z titulní stránky – jako nedávný článek porovnávající inteligenci psů a koček na základě velmi podivných kritérií – psi vyhráli), ale obvykle jsou články dobře podložené se slušnou informační hodnotou.

Pokud však hledáte co největší aktuálnost, nehledejte ji v tomto časopisu; hledejte ve webových magazínech.

Předplatné

Předplatit NewScientist si můžete na příslušném webu v sekci Subsribe. Pro Českou republiku uvádí cenu US$155 na rok, což je docela dost. Pokud si chcete NewScientist vyzkoušet a přečíst si pár čísel, zkuste svou lokální knihovnu, kde obvykle tento časopis mají. Taky zjistíte, jak vám jde čtení v angličtině. Nicméně čtení časopisů zlepší vaši slovní zásobu podstatným způsobem.

NewScientist rozhodně stojí za vyzkoušení. Je to výborné zábavné víkendové čtení, které zároveň rozšíří vaše obzory.

Veřejné školy učí lépe matematiku než soukromé

Studie prováděná na více než třinácti tisících školách v USA ukázala, že žáci veřejných škol ovládají matematiku lépe než ti na soukromých. Jak je na tom naše školství?

Matematiku lépe vysvětlí na veřejných školách

Výzkumníci chtěli porovnat kvalitu výuky na veřejných a soukromých školách. Jako předmět nejvíce vypovídající o kvalitě školy zvolili matematiku, protože její zvládnutí je minimálně ovlivněno kulturními zvyklostmi v rodinách. Výzkum probíhal na vzorku žáků z roku 2003. 190 tisíc absolventů čtvrté třídy z 7 458 škol a 153 tisíc absolventů osmé třídy z 6 092 škol. Když se výsledky testů z matematiky porovnávaly čistě na základě počtu dosažených bodů, dopadly soukromé školy lépe. V poslední studii se vědci rozhodli zohlednit sociálně-ekonomické postavení rodiny studenta, přístup ke zdrojům informací prostřednictvím knih a počítačů, rasu, etnikum, pohlaví a dokonce i nedokonalou znalost angličtiny. Se zahrnutím těchto vlivů se na žebříčku umístily veřejné školy na vyšších nebo stejných místech žebříčku úspěšnosti jako soukromé.

V korigované statistice se žáci čtvrtých ročníků veřejných škol umístili na prvním místě a za nimi se se ztrátou 4,2 až 11,9 bodů skončily různé typy placených škol jak soukromých, tak církevních. Desetibodová ztráta přibližně odpovídá jednomu ročníku zpoždění výuky. Na posledním místě se umístily křesťanské konzervativní školy.

V osmých ročnících byly školy víceméně vyrovnané. Luteránské a placené školy (V originále "charter schools" – neznám systém škol v USA, a tak nedokáži určit, co je to za typ školy) předčily veřejné školy o 1 až 2,5 bodu, konzervativní křesťanské naproti tomu ztrácely 10,6 bodu, katolické 3,8 bodu a ostatní soukromé školy 2,3 bodu. Podstatná odchylka tedy nastala pouze opět u křesťanských konzervativních škol, které jsou v poslední době v USA velmi populární.

Důvěryhodnost výzkumu

Autoři výzkumu porovnávající úroveň soukromých a veřejných škol - manželé Lubienski
Credit: L. Brian Stauffer

Věta Winstona S. Churchila: "Nevěřím statistice, kterou si sám nezfalšuji." platí, a proto můžeme mít oprávněně pochybnosti o důvěryhodnosti výzkumu. Velmi záleží na nastavení váhy parametrů určujících "hendikepovanost" žáků veřejných a soukromých škol. Vzhledem k tomu, že mnoho parametrů je odhadovaných, může to výsledky výrazně ovlivnit. Pozitivní je, že se výsledky ve vyšším ročníku téměř vyrovnávají, což znamená, že ze školy žák vyjde přibližně stejně připraven na další vzdělávání, ať by chodil na jakoukoliv školu. I když pozitivní je to spíše pro veřejné školy, které jsou zadarmo. Platit si za stejné vzdělání desetitisíce dolarů ročně může být vyhazování peněz nebo kupování si prestižního jména školy do životopisu. Soukromé školy mohou ovšem nabízet navíc další přidanou hodnotu ke vzdělání jako jsou zajímavější mimoškolní aktivity, což takto na dálku bez znalostí místního školského systému říci nedokážu.

České veřejné a soukromé školy

Jak jsme na tom v česku? Vyjdu ze svých skromných zkušeností a několika dohadů. Dobří učitelé jsou předpokladem dobrého vzdělání žáků. Dobří učitelé chtějí dobře zaplatit. Soukromé školy zaměřující se na široký okruh zájemců – tj. mají nízké školné, si nemohou dovolit platit více, než školy veřejné a také často platí ještě méně. Učí na nich tedy ti, kteří neuspěli ve státních zařízeních, a tudíž kvalita výuky je nižší. K tomu také přispívá fakt, že někteří žáci soukromých škol žijí v představě, že když si školu platí, tak ji musí udělat a nedostatek financí nutí školy si takové žáky držet. Myslím si tedy, že kvalita výuky na našich státních školách je o něco vyšší než na soukromých.

Výjimku tvoří skutečně kvalitní soukromé školy, kde se platí školené v desetitisících měsíčně a tyto finanční prostředky již umožňují zvednout úroveň výuky.

Vše je o přístupu

V USA proběhnul experiment, ve kterém bylo žákům řečeno, že je bude učit výjimečně kvalitní učitel a učiteli bylo sděleno, že bude učit výjimečně nadané žáky. Hodina proběhla a výzkumníci se ptali na dojmy učitele i žáků. Všichni byli nadšeni tím, jak příjemná hodina byla a kolik se toho naučili. Přitom jak žáci tak učitel byli průměrní. Psychologie a vůbec ochota a nadšení pro učení jak na straně žáků tak učitele hraje nejdůležitější roli ve vzdělání. S dobrým přístupem na obou stranách lze dosáhnout mnohem více v jakýchkoliv podmínkách. Musíme doufat, že s postupem času a výrazné platové diferenciace více a méně vzdělaných a vzdělávatelných, si žáci i učitelé uvědomí důležitost vzdělání a vzdělávání a tomu přizpůsobí svůj přístup. Teprve potom se nám otevřou dveře ke skutečné prosperitě.

Které sedadlo v autě je nejbezpečnější?

Zajímá vás, na které sedadlo v autě byste si měli sednout, abyste se mohli cítit bezpečně? Které sedadlo je nejnebezpečnější? Mě by to zajímalo také.

Neexistuje statistika, pouze dohady

Procházel jsem vyhledávačem český i anglický internet a žádné informace, kterým bych mohl věřit. Pouze mlhavá tvrzení. Ta se sice shodují na tom, že nejbezpečnější sedadlo by mělo být vpravo vzadu (za spolujezdcem), ale já jsem měl původně v úmyslu vyjít ze "syrových" dat o počtu usmrcených a zraněných na jednotlivých sedadlech. Nic takového jsem na internetu nenašel. Ministerstvo vnitra nabízí pěkné statistiky dopravních nehod, tyto informace tam však nejsou. Nepodařilo se mi ani zjistit, zda se data o místě sezení vůbec shromažďují. Na příjemném webu Českého statistického úřadu jsem se dověděl, že průměrná porážková hmotnost jatečních prasat je 105,9 kg; o dopravních nehodách opět nic.

Je vidět, že na internetu stále nenajdeme všechno. Zajištění dat by vyžadovalo minimálně několik telefonátů nebo dokonce dopis s odvoláním na právo na neutajené informace. Nestojí mi to za to. A tak zůstávají pouze dohady.

Nejbezpečnější sedadlo za spolujezdcem?

Na první pohled se zdá, že by sedadlo za spolujezdcem mělo skutečně být nejbezpečnější. Při totální havárii, jako je čelní srážka v rychlosti nad 60 km/h, by měli spolujezdci vzadu mít větší šanci na přežití, protože celková (byť malá) deformace rámu vozidla ubere několik set newtonů zatížení na pásem připoutané tělo. Když auto při čelní srážce zastaví z 50 km/h na 1,5 m, pás drží 70 kg těžkého člověka silou, jako by na něm leželo 450 kg závaží. Pouhých 10 cm deformace automobilu navíc v zadní části ubere 30 kg z pomyslného závaží, které mohou rozhodnout o tom, že vnitřní zranění nebudou tak těžká, že nakonec člověk přežije. Když jedete (nepochopitelně) vzadu nepřipoutáni, tak vám nehrozí takové nebezpečí jako vpředu, protože při srážce nejspíš jen narazíte do relativně měkkého sedadla před vámi, zatímco vpředu vyletíte oknem. (I když jsem slyšel o případu, že někdo vyletěl ven předním oknem přes sedadlo spolujezdce – a přežil.) Na předních sedadlech jsou zase mnohem častěji airbagy než na zadních, které o něco snižují riziko smrtelného zranění.

Grafy lépe ukáží, jak velký vliv má na sílu při srážce vliv rychlost, při které k ní dojde. Nesnažím se nikoho jezdit pomalu, ale spíše se více zamyslet nad předjížděním v nepřehledných podmínkách. Graf je pro optimistickou délku deformační dráhy automobilu 1,5 m.

Závislost síly při srážce v závislosti na rychlosti, při které dojde ke srážce
Zvětšit

Je vidět, že čím více vážíte, tím to máte horší. Síla se sice rozloží na o něco větší plochu pásu, ale nárůst síly nevyváží. O důvod více zhubnout, pokud se o to snažíte.

Na grafu níže můžete vidět, že čím větší auto máte, tím jste ve větším bezpečí. Zde je zahrnut vliv pouze větších deformačních zón, ale větší auta bývají i těžší, a tak lehčí postrčí a sníží rozdíl rychlostí před a po srážce.

Závislost síly při srážce na délce deformační zóny automobilu
Zvětšit

Je-li deformační dráha kratší než 1 m, je to velmi na pováženou. Je to případ "nákupních tašek" typu Daewoo Matiz a všech obdobných s krátkým "čumákem".

A proč je bezpečnější sedět vpravo? Tipuji, že dost nehod se odehraje, když nervózní řidič při odbočování doleva nevydrží, řekne si: "To stihnu." Nestihne to a zleva do něj někdo narazí. Potom vlevo sedící mlátí hlavou o boční sloupky, nemají-li boční airbagy. Při odbočování vpravo je pravděpodobnost vážných následků špatného odhadu řidiče výrazně nižší. Všechno to jsou bohužel pouze nepříliš dobře podložené spekulace.

Které sedadlo je nejnebezpečnější?

Opět bez věrohodné statistiky. Šířená pověra praví, že nejnebezpečnější je sedadlo spolujezdce (vpravo od řidiče). Údajně proto, že v krizové situaci se řidič instinktivně snaží sám vyhnout překážce, tak ať to raději vrazí do spolujezdce. Osobně tomu nevěřím. V krizové situaci běžný řidič nanejvýš dupne na brzdy nebo strhne volant na stranu, kde je více místa (při nejhorším udělá obě věci najednou). Nevím, jestli může převážit instinkt chránit sebe sama, nebo zažité pravidlo o vyhýbání se vpravo. Při nebezpečném předjíždění je také více ohrožen řidič než spolujezdec. Čelní srážka navíc ohrožuje řidiče vtlačením volantu a pedálů do kabiny. Řekl bych, že nejméně bezpečně se může cítit řidič, ale ten si nemůže nikdy vybrat, kam si má sednout.

Nejméně usmrcených za posledních 12 let

Chcete-li se cítit bezpečně, sedněte si v autě za spolujezdce. Však tam také jezdí státníci a všichni, kteří mají osobního řidiče. Jestli máte rádi větší riziko, tak vedle řidiče nebo přímo za volant. Je to na vás. Riziko, kterému jste na silnici vystaveni, ovlivní více to, kdo sedí za volantem, než to, na kterém sedadle sedíte.

Mimochodem, myslíte si, že za snížením úmrtnosti při haváriích v loňském roce (PDF 998 KB) může spíše ukázněnost řidičů nebo vyšší bezpečnost kvalitnějších aut? Já jsem pro to druhé.

Úsporné žárovky

Přesto, že se úsporné žárovky prodávají již mnoho let, stále si nenašly cestu do všech domácností. Jaké za tím stojí důvody? Má smysl je kupovat, když jsou mnohem dražší? Tento článek se pokusí ukázat, kdy a komu se vyplatí a zda se vyšší pořizovací cena někdy vrátí. Byl jsem inspirován zápisem Vyplatí se energeticky úsporné žárovky na Digi24.

Co to je úsporná žárovka?

Úsporná žárovka je v podstatě zářivka miniaturizovaná do té míry, aby vešla do běžných svítidel a vybavená příslušnou paticí. Světlo v ní vzniká na zcela odlišném principu než v běžných žárovkách, kde září rozžhavené vlákno. Zde vyzařují ionty (kladně nabité částice) plynu v zářící části a odevzdají tak část energie, kterou jim dodal průchod elektrického proudu. Tento způsob vzniku světla je znám již od poloviny 19. století a na jeho konci již Nikola Tesla představil své zářivky pro praktické použití. Až velký pokrok elektroniky v posledních dvaceti letech umožnil snížení rozměrů elektrických zařízení nutných k provozu zářivky do té míry, že mohla vzniknout úsporná žárovka.

Kolik co stojí

Abychom se mohli začít zabývat tím, kdy je nákup úsporné žárovky rentabilní, musíme určit podmínky, ze kterých budeme při výpočtech vycházet. Data jsou aktuální k počátku roku 2006.

Cena úsporné žárovky je kalkulována na žárovku vyšší kvality proto, aby její životnost dosáhla skutečně deklarované hodnoty a její světlo bylo příjemné. Lze jí nakoupit i za čtvrtinovou cenu, kvalita však není zaručena. Informace o ekvivalentních příkonech respektive svítivých výkonech a životnosti jsou čerpány z tabulek uváděných výrobci. U životnosti byla brána v úvahu obvyklejší nižší hodnota přesto, že někteří výrobci deklarují životnost až 15 tisíc hodin. Cena za 1 kWh elektrické energie je platná pro rok 2006.

Ekonomika nákupu a provozu – vyplatí se vůbec někdy?

Při nákupu nás nejvíce zajímá, zda nižší náklady na provoz ospravedlní výrazně vyšší nákupní cenu. Náklady na provoz každé žárovky lze snadno vyčíslit vynásobením jejího příkonu ceno jedné kWh a dobou svícení. Když k této hodnotě přičteme pořizovací cenu, zjistíme, na kolik nás přišel daný počet hodin svícení.

Porovnání nákladů na svícení
Zvětšit

Je vidět, že přibližně po šesti stech hodinách svícení celkové náklady na svícení běžnou žárovkou předstihnou náklady na úspornou.

Odečteme-li náklady na úspornou žárovku od nákladů na běžnou, dovíme se, kdy vyděláváme nebo proděláváme.

Na provozu vyděláváme po většinu životnosti žárovky
Zvětšit

V tomto diagramu je znázorněno celé období životnosti úsporné žárovky a můžeme spatřit, že v záporných číslech jsme skutečně pouze v prvních šesti stech hodinách. Velmi zajímavé je, že můžeme vydělat více než 3 tisíce korun.

Také nás může zajímat, jak rychle se začte nákup vyplácet. Abychom se to dověděli, vydělíme oněch šest set hodin počtem hodin, po který v průměru denně svítíme.

Za jak dlouho se naše investice vyplatí
Zvětšit

Vidíme, že když budeme svítit alespoň dvě hodiny denně, investice se nám vrátí do jednoho roku.

A jak dlouho úsporná nebo běžná žárovka při našem svícení vydrží?

Jak dlouho žárovka vydrží
Zvětšit

Úsporná vždy výrazně déle než běžná. Jestli svítíte denně méně než jednu hodinu, může být funkční i více než deset let.

Ekologické svícení

Nezanedbatelnou otázkou je ekologie. Tím, že šetříme svou kapsu, šetříme i životní prostředí. Na každou spotřebovanou kilowatthodinu se musí spálit asi 1 kilogram uhlí přičemž se do ovzduší uvolní více než 1 kilogram skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2). Jak moc je energeticky náročné naše svícení?

Úsporná žárovka ušetří mnoho energie a tím přírodě mnoho škodlivin
Zvětšit

Nejdůležitější je modrá čára v diagramu. Ta ukazuje, kolik elektrické energie ušetříme používáním úsporné žárovky. Po šesti tisících hodinách svícení jsme přírodě ušetřili na jedné stowattové žárovce 450 kWh, tím našich 2000 Kč a přírodě 450 kg uhlí a 450 kg oxidu uhličitého.

Ve všech výše uvedených kalkulacích je zanedbán pouze vliv zapínání a vypínání na životnost. Každé zapnutí snižuje životnost běžné i úsporné žárovky, a tudíž proporce diagramů by byly zachovány i při zahrnutí tohoto vlivu.

Praktické zkušenosti

Logo označující certifikované úsporné žárovky
Credit: ELI

V naší rodině svítíme úspornými žárovkami asi již deset let. Začali jsme opatrně nákupem dvou do hlavních svítidel v obývacím a dětském pokoji. Když jsme zjistili, že jsou bezproblémové, nakoupili jsme je do všech lamp v bytě včetně koupelny. Za celou dobu jsme je museli měnit pouze dvakrát. Jednou jsme se nechali nachytat nízkou nákupní cenou neznačkové žárovky a museli jsme ji měnit po pár měsících. Druhá vyměněná byla ta, kterou jsme zakoupili jako první a svítili s ní několik hodin denně v obývacím pokoji celých 9 let. Na účtu za elektřinu se snížení spotřeby také znatelně projevilo. U nás tedy vládne naprostá spokojenost.

Doporučuji vám zaměřit se při nákupu na kvalitní značky úsporných žárovek. Věřte, že se o něco vyšší počáteční investice bohatě vyplatí. Určitým vodítkem mohou být stránky iniciativy Úsporná zářivka, kde najdete i přehlednou tabulku parametrů. Když v obchodě sáhnete po úsporné žárovce označené logem kvality, neuděláte chybu.

Proč ještě nesvítíte úsporně?

Podívejte se na diagramy, zamyslete se nad uvedenými fakty. Napadá vás stále ještě nějaký důvod pro to, abyste svítili obyčejnou žárovkou? Po šesti stech hodinách provozu se úsporné žárovky vyplatí ve všech směrech. A i kdyby vám svítily pouhých 600 hodin, tak finančně oproti obyčejné nic neztratíte, ale přírodě ušetříte velké množství skleníkového plynu. Ve skutečnosti však úsporná žárovka bude svítit nejméně desetkrát déle a vy na ní ušetříte nejméně 2000 Kč. Při koupi deseti žárovek do domácnosti získáte bezpracně 10 tisíc Kč. Když si připlatíte na kvalitnější s vyšší životností, tak i 20 tisíc Kč.

I když jste se právě vybavili zásobou nových obyčejných žárovek, tak neváhejte s koupí úsporných. Čím dříve jimi začnete svítit, tím více ušetříte. Běžné žárovky se nevyplatí ani tehdy, kdyby se rozdávaly zdarma.

Zdroje a další informace

• Úsporná zářivka – Webové stránky iniciativy propagující a certifikující úsporné žárovky. Odtud byly čerpána data o životnosti a ekvivalenci žárovek.
• Ceník elektrické energie (PDF 348 KB) – Informace o ceně jedné kWh
• Fluorescent lamp – Výklad historie a funkce úsporné zářivky na encyklopedii Wikipedia
• Uhelná elektrárna Tušimice – Informace o této elektrárně. Čerpán údaj o výhřevnosti spalovaného uhlí pro výpočet úspory ve spáleném uhlí a vzniklém oxidu uhličitém.

Ke stažení

Tento článek si můžete stáhnout ve formátu PDF a v nezměněné podobě libovolnou formou volně šířit.

Článek Úsporné žárovky (PDF 271 kB)

Try interesting casino tragaperras online, bingo, baccarat, video poker en ligne and black jack en ligne for real money or just for fun.