Techblog - Technologie - Poslední komentáře

Skok na obsah

Techblog > Technologie > Komentáře

[CNW:Counter] TOPlist

Posledních 20 komentářů rubriky
Technologie

V roce 1982 jsem v časopisu 100+1 zachytil zprávu o uneseném Švýcarovi, jak si špatně kapitalisté hlídají svého člověka, který vymyslel motor na vodu. Špatné také bylo, že firma SAAB koupila jeho patent, a dala ho na padesát let do trezoru. Nic lidem nedopřejí. Inu, znám tři paradoxy vody: nejmenší objem-4C, změna skupenství - led, 0C + 1C je 0C kapalina, při 20C 1ATP je molekula plynem, 4-6 molekul je kapalina. Inu, co vymyslel, když do nádrže lije čistou vodu? Katalyzátor či magnetickou indukci, či něco jiného? Rozklad vody elektrolýzou je dávno znám. Kyslík pro nemocnice a vodík je palivo. Tento "zlepšovák" je tragédií pro obecně energetické společnosti. Vznikne obrovská nezaměstnanost, ekologicky prospěšná auta budou vypouštět kyslík a z výfuku bude kapat voda, proto vstřikovací motory, motor za milion? Klidně, zbytek života, zastavím u potoka, doleji nádrž, uleju neuleju, je to voda, ale 60% průmyslu padne na zadek, co potom s eurodolary? Vezmu výkonný naftový motor, přetryskuji vstřikovací čerpadlo, dnes jsou hmoty kterým vodík nevadí, a nasadím výkonný alternátor či dynamo. Mně to bohužel vycházelo na 116% příkonu, musel bych tahat kabel, jestli to je tím, že mám ze sedmdesátých let jen tři pomaturitní nástavby??

Přidej komentář

[66] Podle mých zdrojů je údaj, který uvádím, v pořádku. Pro jaký tlak by Vámi uváděná hodnota výhřevnosti vodíku byla? Teoreticky při určitém tlaku bychom měli pravdu oba zároveň.

Přidej komentář

vsimol som si v clanku jednu chybu pri porovnavani vodiku s benzinom, bolo uvedene ze H2 ma vyhrevnost 120MJ/kg, ale v skutocnosti to je 120MJ/m3.

Přidej komentář
4.11.2009 15:33 – Martin komentuje příspěvek
Bezdrátové nabíjení akumulátorů

[8] Dekuji za zajimavy a fundovany komentar.

Přidej komentář
3.11.2009 8:26 – Vojtěch Fišer komentuje příspěvek
Bezdrátové nabíjení akumulátorů

Jsem starý radiotechnik a nyní mně přišlo řešit efektivní bezdrátové nabíjení jakýchsi ovladačů s 3Ah Li Pol. Článek, který zde čtu je 2 roky starý ale podle mého hledání na net(u) jsem našel nabídky na bezdrátové nebo bezkontaktní nabíjení klamavé. Byly to v podstatě marketingové lsti nebo lži. Bezdrátové to třeba bylo ale jednalo se o chytře rozmístěné a nenápadné kontakty. Jedno skutečně bezdrátové s magnetickou vazbou se chlubilo výzkumem v Cambridge a dálněvýchodní realizací. Na pokus zakoupit reagovali odkazem na evropské distributory, ti buď neexistovali nebo nekomunikovali. Výrobce sám sliboval uvedení na trh letos. Pominu-li nabíjení holicích strojků a zubních kartáčků s několikaminutovým denním provozem a celodenním nabíjením je jistě efektivní nabíjení za dobu 3-5hodin a aku nad 2Ah problém. Plyne z fyziky elektromagnetického pole. To popsal Maxwell ve 4+4 rovnicích a nejspíše to nemůže změnit, byť byl geniální by to asi neudělal ani za svého života. I obcházení problémů ziskem zářičů stále podléhá Maxwelovi a energetická hustota pole se vzdáleností na kterou se nabíjí klesá dramaticky jak učí ty rovnice. Nabíjet určitě lze bezdrátově ale účinnost a hygienická omezení jdou proti efektivnímu technickému řešení příliš tvrdě.

Přidej komentář
20.10.2009 11:14 – Martin komentuje příspěvek
Sklo z oxidu hlinitého

[6] Dekuji za komentar. Jedna se o pripad, kdy dany material pri normalnich ochlazovacich rychlostech vytvari usporadanou krystalovou mrizku nikoliv neusporadanou 'podchlazenou kapalinu'. A tedy dana rychlost je nutna k vytvoreni skla, coz ma prave byt pripad oxidu hliniteho.

Nicmene se priznam, ze o technologii skla toho mnoho nevim, takze je mozne, ze jsem Vasemu komentari neporozumel spravne. Pokud muzete pro mne a dalsi ctenare poskytnout detailnejsi vyhrady, budu velice rad.

Přidej komentář
19.10.2009 15:17 – K komentuje příspěvek
Sklo z oxidu hlinitého

Dobrý den,zajímalo by mě, za jakých okolností je potřeba ke schlazení skla přes oblast tvorby krystalů tak velké rychlosti, jako ve článku uvádíte - 10milionů °C/s ?

Technologií skla se zabývám, ale s tímto jsem se nesetkala, připadá mi to jeko nesmysl.

Jinak díky za článek

Přidej komentář

Nikdo takovy nebude ani slavny a ani bohaty. Bude rad, ze vubec zustane nekde v ustrani nazivu. Protoze kdo chce byt bohaty a slavny, ten si to necha patentovat s vidinou, ze se kolem nej budou tocit penize a tedy odkryje zlu sebe a sve soukromi. Patentovani je genialni zalezitost pro monitoring potencialnich ohrozitelu stavajici moci. Patentovani veledulezitych veci, ktere by vedly k decentralizaci zdroju a tedy rozkladu monopolu moci, dle historie vzdy stalo zivot vynalezcu. Vyjimkami z tohoto pravidla jsou pouze ty pripady, ktere umoznily stavajici moci udrzet monopol.

Přidej komentář
27.7.2009 13:21 – Martin komentuje příspěvek
Airbus A380 – jak se v něm letí?

To je pravda, nevím, jak hlučné byly první verze 747, ale u těch modernějších mohl Boeing na odhlučnění zapracovat. :-) Poznámku jsem myslel obecně, protože taková A320 je tišší než moderní 737 NG a stará A330 je jen o málo hlučnější než moderní 777.

Přidej komentář
27.7.2009 1:32 – Mytom komentuje příspěvek
Airbus A380 – jak se v něm letí?

A380 má větší lopatky v motoru, tak proto menší vibrace a hluk. Jinak srovnávat ho se 40 let starým 747 není moc fér ;-)

Přidej komentář