Techblog - Ostatní věda - Poslední komentáře

Odpověď na Divant Delvare: šéfa by měl člověk posadit doprava dozadu (křížem s řidičem), ovšem to říká etiketa, nikoli bezpečnost :)

Souhlasím s dada211, myslela jsem si, že nejbezpečnější místo je řidiče-čeká, má airbag a o co se opřít. Spíš jsem spekulovala, které je druhé nejbezpečnější - zda za řidičem, nebo vpravo vzadu. Nejváženější osoba se má posadit doprava dozadu, ovšem ne z bezpečnosti (pokud vím), ale kvůli etiketě - aby nikdy nevystupovala do silnice, ale vždy na chodník. Tudíž si myslím, že 2. nejbezpečnější je sedadlo za řidičem - řidič má přecejenom větší představu, co se děje na jeho straně než na pravé straně pomocí zpětných zrcátek. Just a theory. :)

A otázka ohledně autobusu je také zajímavá.

Nejlepsi zdroj asi bude iTunes U. Az se mi taji dech, jaky potencial to ma v kombinaci s iPadem.

Díky moc za výborný tip. Přednášky, které tam mají vypadají hodně zajímavě.

Pred par dny jsem s nadsenim objevil http://academicearth.org/ Jsou tam zaznamy prednasek z prednich US univerzit. Mnozstvi je zatim male, ale i tak to stoji minimalne za obhlednuti. Zrovna si lebedim u legendarniho "The Structure and Interpretation of Computer Programs" (mimochodem - na strankach prednasejiciho jsou i handouty, cviceni...).

We are choose one of the top casino on line tables for you! Start with video poker gratis, online roulette, new blackjack or slot machine online.

[8] Osel nejsou jen dva autori. V soucasnosti ma minimalne tri velmi dobre a aktivni autory ze tri ruznych oboru (biologie, paleontologie a casticova fyzika). Krome nich prispiva nekolik dalsich.

Co se tyce zdroju (a treba licenci k obrazkum), mohli by se vsichni na Oslu jiste polepsit.

Bohuzel ale na Oslu pisi/psali i mene kvalitni autori. Myslim, ze bez nich by sice Osel mel o neco mene clanku, ale take mnohem mene flejmu a rozhodne o hodne mene clanku z nichz nekompetentnost autora jen cisi. Do teto kategorie vlastne patri i clanky, ktere napsali jinak jiste moudri lide, ale fusujici do oblasti, ve kterych maji vic politickych nez vedeckych nazoru.

Obavam se, ze psat nejaky skvely server o vede v cestine je 1) nad sily a moznosti (casove a financni) naproste vetsiny lidi, kteri by toho byli schopni, a 2) mozna i celkem zbytecne, mozna by stacil jen jakysi agregator s kratkymi zpravickami. Cech by si tak mohl precist rychle shrnuti a po kliknuti se dostat na originalni clanek.

Cteni popsci clanku v anglictine ma totiz jednu obrovskou vyhodu - uci lidi odbornym nazvum v anglictine. Ve skutecne vede je to pak k nezaplaceni. Prezvykavat za kazdou cenu clanky (pokud nejsou alespon originalni kompilaci vicera zdroju) z anglictiny je neefektivni a neproduktivni.

Dokument je to zajímavý a je v něm mnoho poučných informací.

Bohužel neřeší zcela otázku náhrady klasické žárovky u speciálních světelných zdrojů (jako třeba ty křišťálové lustry (sice se tam zrovna o tomhle problému píše, ale žádné řešení se nenabízí).

Potíž je v tom, že jako náhrada klasické žárovky je doporučována halogenová žárovka. To nebude fungovat. Halogenová žárovka má obrovský světelný tok (proto se také používá např. při filmování, fotografování nebo třeba v automobilových světlometech) jenže reálně to funguje pouze za předpokladu, že tento světelný tok je usměrněn odraznou parabolou. Je tedy využitelná jako směrový světelný zdroj. Jako nesměrový zdroj (tedy náhrada čiré žárovky)už to není tak slavné. Halogenová žárovka (pokud má opravdu svítit a nemá to být jen jakási světélkující bludička jako je většina v současné době prodávaných 12V osvětlení s transformátorem)musí mít vysoký příkon přičemž má při provozu obrovité tepelné ztráty...z toho vyplývá její v podstatě trvalé přehřívání a velmi nízká životnost (filmaři dobře vědí, kolikrát za natáčení filmu mění halogenky, protože prostě přehoří).

Takže když to shrnu halogenová žárovka je nejen výrazně dražší, než klasická, ale při srovnatelném světelném efektu i podstatně energeticky náročnější a navíc má nesrovnatelně nižší životnost.

Aby měněkdo teď necytal za slovo...píšu o něčem, co opravdu SVÍTÍ a ne vydává cosi, co lze také považovat za světlo.

Ked nechcete robit rekonstrukciu rozvodov tak mozte pouzit napriklad halogenove lampy? Inak odporucam nasledovny dokument: http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=MEMO/09/368&format=HTML&aged=0&language=EN&guiLanguage=en

Blbost je to jen do toho okamžiku, než si uvědomíte, že stím světlem se pracuje v různých časových režimech. Dovedete si představit ovládání např. dvanácti lustrů po deseti žárovkách? Už jenom rekonstrukce rozvodů v historické budově divadla je šílenost. Další problém úsporek je teplota světla. Žádný výrobce nezaručí teplotu světla v rozmezí +-200°K. To je problém hrncových svítidel krytých mléčným sklem. Pokud nebudou mít všechny žárovky stejné parametry bude to vypadat příšerně, neboť každý segment bude svítit jinak. Navíc stářím se teplota světla mění. Rok stará úsporka má žlutější světlo než ta samá ale nová. O křišťálových lustrech byla již řeč výše.