Techblog - Nano - Poslední komentáře

[4] Informace o hustotě je převzata z článku na NanotechWeb.org - http://nanotechweb.org/cws/article/tech/22915

Dále jsem tuto hodnotu neověřoval, ale předpokládám, že bude docela blízko pravdě.

Jste si jist hodnotou hustoty? Přece jen je to hodně málo.

No ve skrini mi tedy lezi kristal, kde je jedna ze slozek PbO, ne ze skla s olovem...

[1] Tu pružnost jsem dal do nadpisu spíše z popularizačních důvodů, protože plasticita není až tak běžný pojem. Dále hovořím již pouze o tažnosti, která souvisí s délkou po přetržení, i když je pravda, že se nikde nezmiňuje, jak velký je podíl (pokud vůbec) elastické deformace před přetržením.

Jestli jsem dobře pochopil abstrakt k článku v Nature, tak jde o celkové prodloužení do lomu tede elastická + plastická deformace, ale nevím, jestli lze za studena nanotrubky vůbec plasticky deformovat. Já jsem chybně tažnost srovnával s ocelí, kde se za slušnou považuje nad 10 %, ale tam jde o pouze o plastickou deformaci. Takže jsem si to v hlavě trochu pomotal. Např. elastomery (guma) mají elastické prodloužení ve stovkách procent; je to však zcela jiná kategorie materiálů. Je otázka, zda je vhodné mít materiály s velkým elastickým prodloužením.

Jinak bych spíše měl číst pozorněji já, shromáždit více zdrojů a lépe článek promyslet, než ho napíšu.

Ten posledni clanek jsem taky cetl

-proc "Extremne pruzne"

jejich chovani je plasticke ne elasticke, to vyplyva i z toho ze se meni struktura a nakonec dojde k pretrzeni.

navic elasticke prodlouzeni o 6% je docela dost srovnano napr. s oceli (nevim jak sou na tom vlakna jako Kevkar,Spectra... ale moc vic to verim nebude)

//omlouvam se jestli nemam pravdu, dost casto si neco prectu nepozorne.

dik moc me to zaujalo

[1] Díky za rýpanec, s počeštěním jsmem to přehnal.

[2] Jelikož momentálně nemám přístup zadarmo k Science, tak jsem čerpal jen z nějakého tiskového výcucu. Díky za opravu nepřesností.

Musím se dostat k tomu, abych ty Tvé další podklady zpracoval do nějakého článku.

Skvele, tak uz jsi nasel odkaz na nasi praci v Science? Tu torzni pruzinu delal kolega na vedlejsim stole (no - spis dole v cleanroomu).

Mas tam nekolik nepresnosti, napred jsme na kremikovem cipu vyrostli SWCNT nanotuby, metodou CVD z Ar,H2, a metanu. Pak se na chip nanesl ten kousek kovu (pouziva se zlato, pod nim monovrstva chromu, kvuli povrchu) a pak se vse podleptalo aby to byl volne zaveseny objekt. Jeste je tam jeden trik jak se vyrovnat s povrchovym napetim, ale ten si nechame pro sebe.

Takze zadne SWCNT nerostou ze zlata...

Vtip je v tom, ze se dosud nikomu nepodarila manipulace s jednotlivou, volne zavesenou SWCNT, zaroven navic na te stejne nanotube muzeme zmerit elektronovou difrakci, takze PRESNE urcime jeji typ (indexy rolovani m a n).

No a navic ma kazda nanotuba ma svou pravo- a levo-tocivou variantu, dosud neexistovala metoda jak je rozlisit, jenze ted, kdyz tu znamou, identifikovanou nanotubu zkroutime o znamy uhel na znamou stranu (torzni pruzina) a znovu zmerime srolovani, zjistime zda se svinula nebo rozvinula, a tim zname helicitu (casto nespravne nazvanou chiralita)

vice Meyer et al, Science (2005) 309, 1539

jenom drobný rýpanec: ne fulren ale fulleren

[3] Já bych to nazval zdravou skepsí. Podobné problémy mají přece i u dnešních disků a zatím se daří je řešit (i když do 5 nm je daleko) např. dvě magnetické vrstvy s opačnou orientací jsou stabilnější. Určitě bude trvat dlouho než se k MRAM dostaneme.