Techblog - Nano - Poslední komentáře

Skok na obsah

Techblog > Nano > Komentáře

[CNW:Counter] TOPlist

Posledních 20 komentářů rubriky
Nano

2.2.2008 11:52 – Martin komentuje příspěvek
Superpevná fólie z nanotrubek

[4] Informace o hustotě je převzata z článku na NanotechWeb.org - http://nanotechweb.org/cws/article/tech/22915

Dále jsem tuto hodnotu neověřoval, ale předpokládám, že bude docela blízko pravdě.

Přidej komentář
2.2.2008 11:30 – Standa komentuje příspěvek
Superpevná fólie z nanotrubek

Jste si jist hodnotou hustoty? Přece jen je to hodně málo.

Přidej komentář
6.1.2007 13:58 – dryjak komentuje příspěvek
Lasery malují 3D

No ve skrini mi tedy lezi kristal, kde je jedna ze slozek PbO, ne ze skla s olovem...

Přidej komentář
20.1.2006 12:08 – Martin komentuje příspěvek
Extrémně pružné nanotrubky

[1] Tu pružnost jsem dal do nadpisu spíše z popularizačních důvodů, protože plasticita není až tak běžný pojem. Dále hovořím již pouze o tažnosti, která souvisí s délkou po přetržení, i když je pravda, že se nikde nezmiňuje, jak velký je podíl (pokud vůbec) elastické deformace před přetržením.

Jestli jsem dobře pochopil abstrakt k článku v Nature, tak jde o celkové prodloužení do lomu tede elastická + plastická deformace, ale nevím, jestli lze za studena nanotrubky vůbec plasticky deformovat. Já jsem chybně tažnost srovnával s ocelí, kde se za slušnou považuje nad 10 %, ale tam jde o pouze o plastickou deformaci. Takže jsem si to v hlavě trochu pomotal. Např. elastomery (guma) mají elastické prodloužení ve stovkách procent; je to však zcela jiná kategorie materiálů. Je otázka, zda je vhodné mít materiály s velkým elastickým prodloužením.

Jinak bych spíše měl číst pozorněji já, shromáždit více zdrojů a lépe článek promyslet, než ho napíšu.

Přidej komentář
20.1.2006 10:26 – Prokop Hapala komentuje příspěvek
Extrémně pružné nanotrubky

Ten posledni clanek jsem taky cetl

-proc "Extremne pruzne"

jejich chovani je plasticke ne elasticke, to vyplyva i z toho ze se meni struktura a nakonec dojde k pretrzeni.

navic elasticke prodlouzeni o 6% je docela dost srovnano napr. s oceli (nevim jak sou na tom vlakna jako Kevkar,Spectra... ale moc vic to verim nebude)

//omlouvam se jestli nemam pravdu, dost casto si neco prectu nepozorne.

Přidej komentář
15.11.2005 10:43 – marketa komentuje příspěvek
Tranzistor z jedné nanotrubky

dik moc me to zaujalo

Přidej komentář

[1] Díky za rýpanec, s počeštěním jsmem to přehnal.

[2] Jelikož momentálně nemám přístup zadarmo k Science, tak jsem čerpal jen z nějakého tiskového výcucu. Díky za opravu nepřesností.

Musím se dostat k tomu, abych ty Tvé další podklady zpracoval do nějakého článku.

Přidej komentář

Skvele, tak uz jsi nasel odkaz na nasi praci v Science? Tu torzni pruzinu delal kolega na vedlejsim stole (no - spis dole v cleanroomu).

Mas tam nekolik nepresnosti, napred jsme na kremikovem cipu vyrostli SWCNT nanotuby, metodou CVD z Ar,H2, a metanu. Pak se na chip nanesl ten kousek kovu (pouziva se zlato, pod nim monovrstva chromu, kvuli povrchu) a pak se vse podleptalo aby to byl volne zaveseny objekt. Jeste je tam jeden trik jak se vyrovnat s povrchovym napetim, ale ten si nechame pro sebe.

Takze zadne SWCNT nerostou ze zlata...

Vtip je v tom, ze se dosud nikomu nepodarila manipulace s jednotlivou, volne zavesenou SWCNT, zaroven navic na te stejne nanotube muzeme zmerit elektronovou difrakci, takze PRESNE urcime jeji typ (indexy rolovani m a n).

No a navic ma kazda nanotuba ma svou pravo- a levo-tocivou variantu, dosud neexistovala metoda jak je rozlisit, jenze ted, kdyz tu znamou, identifikovanou nanotubu zkroutime o znamy uhel na znamou stranu (torzni pruzina) a znovu zmerime srolovani, zjistime zda se svinula nebo rozvinula, a tim zname helicitu (casto nespravne nazvanou chiralita)

vice Meyer et al, Science (2005) 309, 1539

Přidej komentář

jenom drobný rýpanec: ne fulren ale fulleren

Přidej komentář
20.9.2005 10:55 – Martin komentuje příspěvek
Magnetické nanodiamanty

[3] Já bych to nazval zdravou skepsí. Podobné problémy mají přece i u dnešních disků a zatím se daří je řešit (i když do 5 nm je daleko) např. dvě magnetické vrstvy s opačnou orientací jsou stabilnější. Určitě bude trvat dlouho než se k MRAM dostaneme.

Přidej komentář
Weblog pro ty, které zajímá věda a technika.