Skok na obsah
[CNW:Counter] TOPlist

Komentáře k příspěvku
Je studená fúze realita nebo podvod?


[ 1 ] Vložil: Prokop Hapala – 18.1.2006 0:50

"teoreticky je studená fúze možná"

-no pokud je teplota dana stredni hodnotou kineticke energie castic tak mene nez keV to v zadnem pripade nebude (hodne pohodnocene neznam efektivni reakcni polomer). a to je 1000.11600 K mam dojem :)

protony s mensi energii se proste k sobe nedostanou

[ 2 ] Vložil: Prokop Hapala – 18.1.2006 1:22

Opravdu bych rad nejake teoreticke predstavy o tom jak nejaky deuteron ziska dost energie na prekonani potencialove bariery.

napadaji me dva pristupy.

1]Mechanika kulecnikovych kouli. Kdyz velka castice (sloupec jader kysliku v H2O) narazi pruzne na mnesi skupinu castic pod spravnym smerem (jakkoli je to nepravdepodobne) muze ho uryhlit az na dvojnasobnou rychlost nez ma sama. Toto se muze opakovat (tady to zacina byt pohadka). Takto muze velke mnozstvi koherentne se skladajicich castic urichlit nekolik malo na rychlosti podstatne presahujici rychlost zvuku ve vode.

2]Statistika a termodinamika. Potrebujeme aby alespon maly zlomek castic (10^-9?) s energiemy rozlozenymi podle boltzmanova zakona (velmi priblizne exponencielni) mel energie nekolik (desitek, stovek) keV. Prumerna teplota v bubline by potom musela dosahovat desitky tisic az miliony stupnu. Velmi zhruba jde z pV=nRT odhadnout jaky tlak (amplituda zvukove vlny) by tomu odpovidala. Prezto ze za techto podminek nemuze byt o idealnim plynu ani rec. Faktem je ze pri techto energiich nejsou atomove obaly dost pevne na to aby mechanicke vlneni v klasickem smyslu nejak efektivne pusobilo na pohyb castic.

-z obou pristupu vyplyva ze o tom muzu rici jen dost mlhave veci...ale vsechny svedci pro to ze by to nemelo jit.

tak jak se to vlastne vysvetluje?

[ 3 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 18.1.2006 14:35

[1], [2] Asi Ti nedokážu odpovědět na úrovni, ale o něco se pokusím. Já studenou fúzi chápu tak, že nemusíme vytvářet plazma o teplotě několika miliónů °C ve velkém objemu za pomocí složitého zařízení, ale že to zvládnu v relativně běžné laboratoři, přičemž zařízení pracuje za přijatelně nízkých teplot. V implodující bublině teploty mohou být, jak píšeš, vyšší.

Jak teoreticky studená fúze probíhá a jak se vysvětluje, nevím. Na internetu lze k tomu něco najít:

Hledání "Cold fusion" na arXiv.org

Hledání "Cold fusion" na Google Scholar

I když deuterium tam zrovna často nezmiňují.

Ale přiznám se, že jsem to nezkoumal, protože by mi to zabralo asi hodně času a nejspíš bych k tomu musel nastudovat kvantovou mechaniku.

Každopádně velmi děkuji za přínosný komentář.

[ 4 ] Vložil: elatio – 21.1.2006 17:59

Já jsem někde četl, že k překonání vzájemné repulze (u studené fúze) se využije nahuštění protonů (nebo deuteronů) v paladiové nebo platinové elektrodě -- prostě se tam nahustí tak, že se k sobě dostatečně přiblíží (podobně jako v jádrech hvězd)

[ 5 ] Vložil: Prokop Hapala – 23.1.2006 16:30

no ale tenhle druh studene fuze byl uz mysli dost rozhodne vyvracen a oznacen za sarlatanstvi. Je sice fakt ze parcialnim tlakem resp. hustotou jader se zvysuje linearne pravdepodobnost ucine srazky , nebo v tomhle pripade spise protunelovani se. Ale s rozdilem potencialu (nedostatkem energie) tahle pravdepodobnost zas exponencialne klesa. Nejde to tak nahustit abys prekonal e^milion.

[ 6 ] Vložil: Vladimír Kruľ – 5.2.2006 12:12

Aky mate názor na program EU,USA,Jap,číny a Ruska

ITER (Tokamak)?

[ 7 ] Vložil: Martin – [ WWW ] – 5.2.2006 12:55

[6] Jestli otázka mířila na mě, tak mám názor pozitivní, ale moc informací o něm nemám. Až je získám, napíšu o ITERU článek.

[ 8 ] Vložil: edison – 10.2.2006 12:04

Autor článku smíchal 2 druhy fůze dohromady:

1. Studená fůze - Deuterium se elektrolyticky donutí k vytvoření hydridu (tedy resp. deuteridu) v záporné elektrodě vyrobené asi z paladia (nejsem si jist). - V tomto materiálu by pak snad měly být atomy tak blízko, že může dojít k fůzi tunelováním, nebo tak nějak podobně.

2. Imploze bublinek - Ultrazvukem o vysoké amplitudě se v roztoku vytvářejí bublinky, které následně zase implodují, neb je v nich skoro vzduchoprázdno. Protože je voda prakticky nestlačitelná, vznikne na konci imploze obrovský tlak, který na okamžik ohřeje bývalý střed bublinky na ohromnou teplotu, která by teoreticky mohla dosáhnout i požadovaných desítek keV. Tato fůze tedy není studená. Tomuto jevu se říká sonoluminiscence, neb za daných okolností teploty běžně postačují k výrobě viditelného světla.

Poznámka: Různých fůzí v malém existuje více, např. fusor, který se celkem běžně používá jako zdroj rychlých neutronů (a lze jej dokonce vyrobit amatérsky). Všechny mají ovšem jeden zásadní problém - celková energetická bilance je záporná a proto se nehodí pro energetiku.

[ 9 ] Vložil: Tori Hanza – 7.3.2009 6:19

Zdravim nechci se hafat ani s jednou stranou ale, jiste vim to ze na studenou fuzi eni potreba nic nez voda a proud nebudu zverejnovat kolik ceho vec je to realna brzo jiz zverejnim vysledky sve prace :-) tesim se na kysele obliceje rusu kteeri makaj na TOKAMAKu na horke fuzi. Pri teto reakci(studene fuzi) neznika radiace ani tezka voda a ni nic jineho pouze cista energie a zuzitkovatelna uz mam kompletni plan na stavbu prvni fuzni elektrarnu a brzy na patentovem urade najdete pojem studeno fuzni elektrarna...

jak na to??? jednoduse nechte bouchat jadra vodiku na atomarni az subatomarni urovni vic je jiz na vas. V pripade dotazu piste na mejl urcite odpovim na vase otazky...

Prosim obchodniky a kseftare a jinou havet at nepisi nebudu na ne reflektovat sponzoruje me velka firma ktera do toho jiz investovala mnoho penez, jelikoz si to muze dovolit dekuji za pochopeni.

[ 10 ] Vložil: Josef – [ WWW ] – 5.6.2009 21:01

kouknete na tohle.A bude vám to jasný.

http://video.google.com/videoplay?docid=1383491140385204382

[ 11 ] Vložil: MMM – 3.7.2009 7:21

Možná to není podstatné, ale v tom článku chybí spousta čárek ve větách.


Přidání komentáře

Identifikace autora

Váš komentář

Nepoužívejte HTML značky, jen čistý text. URL začínající http:// nebo ftp:// budou zobrazeny jako odkazy. Odkaz na předchozí přidaný komentář vytvoříte tak, že do hranantých závore uzavřete jeho číslo - např. [3] vytvoří odkaz na třetí komentář.

Sledujte aktuální komentáře ve všech rubrikách pomocí RSS
Přímý link RSS 0.91 nezkrácené komentáře

Weblog pro ty, které zajímá věda a technika.