Hluk z černé díry – zvuk ve vakuu

Tak nevím, jestli editor ScienceWorldu čte Techblog, ale když jsem si včera stěžoval na jeho beznadějnou neaktuálnost, netušil jsem, že mě předběhne. :-) Už včera jsem zaregistroval článek Chandra 'hears' a black hole, ale byl jsem líný ho blognout. A ono se mi to vymstilo. :-)

Dovolím si tedy doplnit článek Zpívající černá díra o několik svých postřehů.

Černá díra hraje na notu B moll snížené B, ale neměli bychom možnost ji slyšet, protože je o 57 oktáv níže než střední C (Nejsem hudebník, ale pojem "střední C" se mi nějak nezdá; myslím, že tušíte, oč jde.). Docela by mě zajímalo, jak by zněla černá díra, kdyby se její "hudba" převedla do pro nás slyšitelné tóniny a přiměřeně zrychlila. Tím samozřejmě nemyslím pouze tón B moll snížené B. (Za upozornění děkuji Pinusovi. a Petrovi)

Ale jak je možné, že jsme "nahráli" zvuk černé díry přesto, že se nešíří vakuem? Podivil se tomu i čtenář pod článkem na Scienceworldu. Je to prosté. My černou díru ve skutečnosti neslyšíme. Jak už napovídá ten fakt, že měření bylo provedené rentgenovou observatoří Chandra a ne mikrofonem. Tou byla změřena vlnová délka rentgenového záření kolem černé díry. Ta odpovídá teplotě a tlaku plynu v okolí ČD. A jelikož zvuk je v podstatě proměna tlaku v materiálu, byli jsme schopni zjistit, jak černá díra zní.

Kdyby vlnová délka zvuku vysílaného černou dírou byla kratší, tak bychom ho možná ani nezjistili, protože změny teploty v plynu by byly pod rozlišovací schopností Chandry. Takže ČD nemusí znít jen hluboce, vyšší tóny pouze nemusíme slyšet. Ale to už asi moc spekuluji.

"Poslouchali" jsme také infrazvuky z Jupiteru, ale k tomu jsem žádný relevantní odkaz nenašel.