Europa má ledové bubliny

Bubliny z ledu na Jupiterově měsíci Europa pozorujeme delší dobu. Dosud však nebylo jasné, jak vznikají. Studie Coloradské univerzity navrhuje možné vysvětlení záhadných ledových bublin (via ScienceDaily).

O co jde. Europa má ledový povrch asi 20 km tlustý a uvnitř je pravděpodobně moře z tekuté vody. Voda v tekutém stavu se pod ledovou kůrou udržuje díky slapovému působení Jupiteru. To znamená, že vnitřek Europy je různě "mačkán" silou Jupiterovy gravitace a tím se zahřívá. (Stejného původu jsou i gigantické erupce na měsíci Yo.) Někdy se kus teplejšího ledu ze spodní části kůry Europy vydá na cestu vzhůru a na povrchu vytvoří bublinu nebo spíše puchýř.

Jak je možné, že led projde ledem? Samotný fakt, že je lehčí (tím myslím, že má menší hustotu), nestačí. Studie navrhuje, že by v něm mohly být nečistoty a to sůl (běžná kuchyňská) a kyselina sírová. (Přítomnost nečistot v puchýřích potvrdilo i infračervené pozorování sondou Galileo.) Takový led by bez problémů mohl prolézt nahoru. Přímo se nabízí, že bychom v takových "vyvřelých" kusech ledu mohli najít život. Mohlo by jít o obyvatele Europského oceánu – bakterie nebo i něco většího. Na povrchu by přežít nemohl kvůli vysoké radiaci, takže by šlo o mrtvý život. Ale přeci jen by byl pro naše sondy mnohem přístupnější ke zkoumání, než o 20 km níže pod ledem.

Obrázek povrchu Europy – bubliny jsou poblíž nebo v tmavých skvrnách, které netvoří led.