V roce 2009 plánuje NASA vyslat na Mars revoluční rover, který je na první pohled až nápadně podobný ruským Lunochodům ze 70. let.
Zcela nová na něm má být jeho velikost. Spirit a Opportunity váží kolem 180 kg. Nový rover pojmenovaný "Marsovská" vědecká laboratoř čili MSL, by měl vážit asi 900 kg, takže by se na jeho "palubu" vešlo desetkrát více užitečného nákladu. Další novinkou má být radioizotopová baterie, která umožní roveru pracovat až dva pozemské roky, které odpovídají jednomu roku na Marsu. Díky své velikosti a dostatku energie by měl prozkoumat místa pro současné rovery nedostupná např. Údolí Marinerů a napadá mě i 27 km vysoká sopka Olympus Mons. Bude to něco jako vícekolový off-road.
Specialitkou této mise by mělo být přistání. MSL nebude přistávat, jak je dnes obvyklé, na airbazích, ale s pomocí "nebeského výtahu". Jak takové přistání může vypadat? Počáteční fáze budou stejné – brždění o atmosféru tepelným štítem a následně padákem. Potom to přijde. V rámu nesoucím MSL by byly raketové motory, které by se spustily v závěrečné fázi přistání. Tím by se rover zpomalil, až by se zastavil a začal viset ve vzduchu. Následně by se rover na laně spustil k povrchu Marsu. Odpojil by se a "jeřáb" by odletěl někam pryč, aby nespadnul na rover. Celá fáze vznášení se nad povrchem má trvat asi jen 5 sekund. Výhodu vědci spatřují v tom, že vozítko bude ihned připraveno k práci a místo přistání bude možné definovat 10x přesněji než dnes – přistávací elipsou 10x5 km. Oproti tomu já spatřuji nevýhodu v tom, že během kritické fáze přistání bude nutné s velkou přesností sledovat výšku MSL nad povrchem a nedůvěru ve mě vyvolává i přílišná složitost tohoto zařízení narozdíl od elegantních a jednoduchých airbagů. Náklady na misi včetně vývoje nové "jaderné baterky" a nutné důkladné sterilizace roveru se odhadují na 1 miliardu dolarů.
Jak s tím souvisí v nadpise zmíněný Lunochod. Možná víte, že v letech 1970 a 1973 vypustil tehdejší Sovětský svaz první rovery Lunochod 1 a Lunochod 2 na Měsíc. Podobnost je náramná. Lunochody vážily 840 kg, měly v sobě radioizotopový článek (i když jen na vytápění) a přistávaly pomocí raketových motorů. Lunochod 2 pracoval čtyři měsíce a ujel 37 km. Porovnávám neporovnatelné – chystanou MSL a Lunochody bude dělit 40 let. Tehdy bylo nemožné konstruovat rovery velikosti dnešních už jen z důvodů velikosti elektroniky. Přesto je to jeden z důkazů že historie se opakuje i ve vědě.
Pozn. - ESA ve stejném roce vyšle rover klasické koncepce ExoMars. Ten by měl vážit 220 kg a nést 40 kg užitečného nákladu. Zdá se, že Evropa bude opět o krok vzadu. I když samozřejmě velikost o vědeckých úspěších nerozhoduje.
Starší příspěvek: Na Marsu byl život
Novější příspěvek: Moře na Marsu
Martin Šrubař © 2003 - 2013
Kontakt | O autorovi | Redakční systém