Skok na obsah

Techblog > Kosmonautika > NASA se vrací na Měsíc

[CNW:Counter] TOPlist
19. 9. 2005 - Kosmonautika

NASA se vrací na Měsíc

NASA dnes oznámila konkrétní plány pro návrat člověka na Měsíc. Chce to stihnout do roku 2018. Jaké kosmické dopravní prostředky použije? Zkopíruje lety programu Apollo nebo raketoplánu? Vybuduje trvale osídlenou základnu?

Inspirace programem Apollo

Nový lunární modul na Měsíci
Credit: NASA

Jelikož George W. Bush naplánoval přistání na Měsíci do roku 2020, NASA se celkem rozumně rozhodla nesázet vše na zcela novou koncepci, ale vrátila se k úspěšnému programu Apollo. K Měsíci tedy nepoletí žádný vylepšený raketoplán, ale sestava zcela totožná s tou, která tam v šedesátých a sedmdesátých letech šestkrát bezpečně astronauty dopravila. Totožnost se projeví pouze v koncepci. Kosmické lodě budou samozřejmě zcela nové; nepůjde o čtyřicet let starý šrot. Ale také průběh startu bude poněkud odlišný.

Všechny lety Apollo vynášela na obří raketa Saturn V. Nyní dojde ke změně. Zvlášť bude startovat posádka a zvlášť náklad – v tomto případě měsíční modul a urychlovací motory pro let k měsíci. O konceptu oddělení dopravy materiálu a posádky se začalo hovořit hned po katastrofě raketoplánu Columbia. Je tak možné se při dopravě osob zaměřit na bezpečnost a při dopravě nákladu na nosnost.

Jak budou rakety vypadat

Porovnání velikosti rakety Saturn V, raketoplánu, CEV a těžkého nosiče
Zvětšit
Porovnání velikosti rakety Saturn V, raketoplánu, CEV a těžkého nosiče
Credit: NASA

Inženýři z NASA se rozhodli zužitkovat ze stávajících technologií, zejména konstrukce raketoplánu, všechno, co bude možné. Podle toho to také vypadá. Prvním stupněm nosiče, který vynese posádku na oběžnou dráhu, bude raketa na tuhá paliva vynášející raketoplán, druhým stupněm bude kyslíko-vodíkový raketový motor také shodný s tím, co je přímo v raketoplánu. S nosičem nákladu to bude obdobné. Jeho pohon budou tvořit dvě známé prodloužené rakety na tuhé palivo a pět kyslíko-vodíkových raketových motorů z raketoplánu. Je to vcelku efektivní a úsporné z hlediska nákladů na vývoj.

Malá raketa pro posádku vynese na oběžnou dráhu náklad až 25 tun a velký nosič až 125 tun, což je asi jeden a půl násobek hmotnosti raketoplánu. Teoretická bezpečnost tohoto systému letů (tedy spíše nosiče posádky nazývaného CEV) má být desetkrát větší než u raketoplánu – ke katastrofě se ztrátou posádky by mohlo dojít jednou z dvou tisíc letů.

Průběh letu k Měsíci

Oddělující se druhý stupeň těžkého nosiče
Oddělující se druhý stupeň těžkého nosiče
Credit: NASA

Nejdříve odstartuje nákladní raketa nesoucí měsíční modul a urychlovací motory, potom čtyřčlenná lidská posádka v přistávací kabině se servisním modulem. Posádka se pravděpodobně před spojením s měsíčním modulem připojí ke stanici ISS, aby tam dovezla nějaký náklad či vyměnila členy posádky. Poté se spojí s urychlovacím stupněm (přes lunární modul) a vydá se na třídenní cestu k Měsíci. Přistávací, servisní a lunární modul bude naveden na oběžnou dráhu Měsíce. Vzhledem k dostatku paliva nebudou odkázáni pouze na rovníkovou dráhu, ale budou moci dosáhnout i atraktivních pólů. Všichni čtyři členové posádky nastoupí do lunárního modulu a přistanou. Na měsíčním povrchu budou moci setrvat čtyři až sedm dnů, což je dvakrát déle než při letech Apollo. Po pobytu se spojí s přistávacím modulem, lunární odhodí a zamíří zpět k Zemi. Během letu se zbaví i servisního modulu a přistávací si to zamíří přímo do zemské atmosféry. Nebude přistávat do vody, ale na pevninu.

Nové kosmické lodě budou větší než ty ze sedmdesátých let, díky velkému skoku elektroniky budou také mnohem lépe vybaveny. Přistávací modul bude až desetkrát opakovatelně použitelný, vždy se vymění pouze tepelný štít. Při pobytu na Měsíci nebude v lodi na jeho oběžné dráze nikdo čekat, ale bude řiditelná ze Země.

Budování měsíční základy a další vývoj

Lety na Měsíc by měly probíhat dvakrát ročně. Zároveň by se měla postupně budovat měsíční základna pro stálé osídlení. "Kolonisté" by se střídali po půl roce. Základna pravděpodobně bude umístěna poblíž Měsíčního jižního pólu, jelikož je téměř neustále osvětlen Sluncem a pravděpodobně se tam vyskytuje voda. Dlouhodobý pobyt lidí na mimo Zemi by byl přípravou pro lety k Marsu.

Současná situace

Sestava lunárního, návratového a servisního modulu na oběžné dráze Měsíce
Sestava lunárního, návratového
a servisního modulu na oběžné dráze Měsíce
Credit: NASA

NASA počítá, že obnova letů k Měsíci ji přijde na 104 miliardy dolarů. To je 55 % ceny programu Apollo (se zohledněním inflace). Takový odhad mi připadá reálný, jelikož není nutné vše vyvíjet od nuly. Vývoj byl a je vždy to nejdražší, samotná výroba letových prostředků již tak nákladná není. To ovšem znamená, že peníze investované do obnovy letů se z velké části "projí". Apollo bylo výbornou investicí. Peníze se vložily především do výzkumu nových technologií. Podle některých odhadů se USA každý dolar vložený do Apollo vrátil desetinásobně. V novém programu to nebude tak slavné, ale i přesto je to krok kupředu.

Rozpočet NASA se kvůli letům na Měsíc příliš zvyšovat nebude. Navíc nyní panují obavy, že nedávné hurikány financování ještě ztíží. Šéf NASA Michael Griffin je však vyvrací.

Vesmírný program je dlouhodobá investice do naší budoucnosti. Musíme se vyrovnat s našimi krátkodobými problémy a neobětovat dlouhodobé cíle. Když máme hurikán, tak nerušíme letectvo. Nerušíme námořnictvo. A také se nechystáme zrušit NASA.

Druhá věta má obecnou platnost. Měl by si ji každý politik přilepit na stůl, každý den si ji třikrát přečíst a řídit se podle ní. Pak by politika vypadala úplně jinak a všem by se vedlo mnohem lépe. Je-li volební období čtyřleté, těžko se v tomto dočkáme změny.

Zajímalo by mě, jaká je motivace touhy opětovného dosažení měsíce. NASA na tuto otázku odpovídá ve svých FAQ velmi mlhavě frázemi o pokroku a rozvoji technologií. Je jasné, že na to se v politice nehraje. Pravým důvodem je obava z možného opanování vesmíru Čínou. Žádný prezident USA nemůže dopustit, aby se jiná země dostala dříve Měsíc. NASA při vesmírných závodech trvalo 8 let, než od letu prvního svého člověka do vesmíru vyslala astronauty k Měsíci. Dobře motivovaná Čína člověka na oběžnou dráhu dostala v roce 2003 a USA se nyní oprávněně bojí, že by je mohla předběhnout. Těšme se na nové vesmírné závody.

Další informace

Napsal Martin Srubar v 22:57 | Komentáře (5)
Dočetli jste článek? A co nyní?
Pokračujte třeba čtením starších či novějších článků na obdobná témata v této rubrice. Nebo se podívejte na titulní stránku, co je nového. > Přejít na titulní stránku
Pokud máte čas a chcete si počíst, doporučuji archív. > Přejít na archív
Jestli vás zajímá něco konkrétního, vyhledejte si na Techblog.cz právě to své téma.

Weblog pro ty, které zajímá věda a technika.

Téma…

Časopis 21. století

Časopis 21. století
Časopis 21. století je nejznámější a nejoblíbenější vědecko-technický časopis. Na čem je ale založena jeho popularita? Z velké části jsou v něm obsaženy nesmysly. Jde o záměr nebo je to pouze neschopností autorů? Upřímně řečeno, co by odborník získal tím, že by v něm publikoval?
13. 8. 2004
Speciály…

Energetická krize

Energetická krize
Za dveřmi je energetická krize. Co budeme dělat, až dojde ropa a další fosilní paliva? Sledujte vývoj alternativních druhů energie a pohonů a hledání nových ropných nalezišť.