NASA

NASA je jednou z velmi úspěšných světových kosmických agentur. Největšího úspěchu dosáhla dobytím měsíce, ale jinak ve všech ostatních vesmírných závodech prohrála. Přesto má nyní ambiciózní plány. Chce se vrátit na Měsíc a následně i na Mars.

Vynucený vznik NASA

Credit: NASA

Národní úřad pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration – čili NASA) byl založen v roce 1958 na pozůstatcích organizace NACA (National Advisory Committee for Aeronautics – Národní poradní komise pro letectví) založené v roce 1915. NACA dosáhla několika úspěchů. Vyslala například do vzduchu prvního člověka rychlejšího než zvuk v letounu X-1. Ale když se Sovětům v roce 1957 podařilo vyslat první družici Sputnik na oběžnou dráhu, vypukla v USA panika z technologického náskoku SSSR. Bylo nutné konat a sjednotit civilní raketový výzkum a pomoci si i výsledky vojenského výzkumu. Začaly vesmírné závody, promiňte tuto větu, jako pokerstars hrajte online poker ještě lepší.

Neúspěch vystřídán úspěchem

Credit: NASA

NASA od jejího založení provázely neúspěchy. První umělá družice Země, první člověk ve vesmíru, první sonda na Měsíci, první sonda u Marsu, první sonda u Venuše; to všechno byly úspěchy sovětské kosmonautiky, které NASA musela útrpně snášet. Až prezident Kennedy dal po svém nástupu do úřadu v roce 1961 impuls k dobytí Měsíce. Podpořil projekt Mercury a inicioval projekt Gemini, ze kterého poté vzešlo Apollo. Až na několik nehod byly všechny tyto projekty úspěšné. A hlavně splnily cíl – dostaly člověka na Měsíc. Ne tolik viditelný, ale přesto mnohem významnější byl obrovský příliv peněz do vědy a výzkumu, které nastartovaly NASA k tomu, aby se stalo nejpokročilejší kosmickou agenturou světa. Z každých deseti dolarů, které byly vloženy do projektů souvisejících s dobytím Měsíce, se v dlouhodobém horizontu vrátilo údajně sto. Investice to tedy nebyla tak špatná.

Raketoplán a konec velkých plánů

Credit: NASA

Po úspěchu letů na Měsíc nastalo období euforie. Mnoho lidí bylo přesvědčeno, že do konce osmdesátých let, přistane člověk na Marsu. Prvním krokem k těmto letům měl být raketoplán. Vícenásobně použitelný kosmický dopravní prostředek – space shuttle – doslovně přeloženo vesmírný autobus. Z počátku se uvažovalo, že raketoplán bude startovat každý měsíc a mělo jich být vyrobeno více než čtyři (plus jeden Endeavour náhradou za zničený Challenger). Ukázalo se, že vzhledem k ceně letů, se pro tak časté starty, nenajde využití. A to je začátek úpadku kosmického výzkumu. Ten se prohloubil po tragické havárii Challengeru v roce 1986. Nebyly žádné plány pro přistání lidí na Marsu ani obnovení letů k Měsíci. NASA však stále měla a má úspěšné nepilotované sondy. Zmíním programy Pioneer a Voyager, které nám přinesly dosud jediné informace o planetách Uran a Neptun nebo ze současnosti rovery na Marsu a úspěšný výzkum komet.

Nejistá budoucnost

Credit: NASA

Prezidentská rodina Bushů se vyhlašuje pravidelně snahy o let na Mars. Nejdříve to byl Bush starší na začátku devadesátých let a nedávno Bush mladší, který by rád přistál na Marsu okolo roku 2030 a na Měsíci 2020. Je možné, že rodinnou tradicí je používat přistání lidí na Marsu k získání politických bodů. Rozbuškou nových kosmických závodů může být Čína. Její program Šen-čou má být přípravou k letům na Měsíc a později i na Mars. A NASA si rozhodně svou přední pozici v dobývání vesmíru nebude chtít nechat vzít.

Další informace

• Historie NASA – Web věnovaný kompletní historii NASA
• NASA – Rozcestník, kde najdete téměř veškeré informace o tom, co NASA dělá
• Raketoplán přežije – Má kritika hysterie okolo nedávného startu raketoplánu Discovery

Další články speciálu :

• CNSA – 11. 9. 2005
• JAXA – 5. 9. 2005
• ESA – 29. 8. 2005
• Roskosmos – 21. 8. 2005