Zemské jádro se točí rychleji než povrch

Země, po které chodíme, nám připadá tak stabilní, že neuvažujeme o tom, že by se pod námi mohlo něco hýbat. Vůbec si neuvědomujeme její rotaci, natož abychom věděli, že se její jádro točí rychleji než povrch.

Z čeho se skládá Země

Zeměkoule má níže uvedené vrstvy. Vzdálenosti jsou určovány od povrchu.

• Zemská kůra - do 35 km
• Plášť
  • Svrchní vrstva pláště - do 400 km
  • Přechodní vrstva pláště - do 900 km
  • Spodní vrstva pláště - do 2900 km
• Zemské jádro
  • Svrchní tekuté jádro - do 5100 km
  • Vnitřní pevné jádro - do 6378 km

Mezi zemskou kůrou a pláštěm je takzvaná Mohorovičičova plocha, kde jsou vrstvy hornin nespojité a mezi pláštěm a jádrem je Gutenbergova plocha, kde dochází k přechodu z pevného skupenství hornin na kapalné.

Zpomalení jádra a jeho měření

Zpomalení zemského jádra vědci změřili tak, že sledovali dvojice zemětřesení s epicentrem v jedné oblasti v různých letech. Pokud na tomtéž místě došlo k zemětřesení po více než čtyřech letech, byla zaznamenána odchylka v seismických datech naměřených na stanicích na opačném konci světa, tedy tam, kde seismické vlny musely projít jádrem. Na méně vzdálených seismických stanicích k zaznamenání odchylek nedošlo. Jestli v tomtéž místě proběhlo zemětřesení dříve než po čtyřech letech, odchylky byly nižší než chyba měření.

Při vyhodnocení dat vědci vyšli z toho, že různými částmi vnitřního jádra procházejí seismické vlny různou rychlostí. Z rozdílu času, který seismickým vlnám zabrala cesta z místa zemětřesení do místa zachycení přes zemské jádro, určili rozdíl rychlosti vnitřního jádra oproti zbytku Země. Při první publikaci této hypotézy bylo vypočteno předbíhání jádra o asi 1° za rok, nyní po zpřesnění výpočtů a potvrzení hypotézy je rozdíl rychlostí jádra a povrchu určený mezi 0,3° a 0,5° za rok. To znamená, že jádro získá náskok jedné otočky před povrchem nejdříve za 720 let.

Příčina zrychleného pohybu jádra se nabízí. Je to zachování momentu hybnosti. Když byla Země z velké části roztavená, tak horniny s větší hustotou klesaly od povrchu k jádru, a tím jej urychlovaly (efekt urychlení rotace na klavírní židli při připažení).

Vliv na lidstvo

Vliv objevu na obyvatele Země je nulový. Pevné jádro sice vytváří důležité magnetické pole Země, ale dokud se nezastaví nebo výrazně nezpomalí, příliš nás jeho rychlost nezajímá. Rozhodit by nás mohlo přepólování zemského magnetu, to však s předbíháním jádra bezprostředně nesouvisí. Pomůže nám však lépe porozumět procesům uvnitř Země a také nám pomůže, když ne k lepšímu předpovídání zemětřesení, tak alespoň k jejich lepšímu vyhodnocování.